Žádost o informace - pojistná smlouva, ČNB, inform...

Žádost o informace - pojistná smlouva, ČNB, informační povinnost finančního arbitra

Otázka/shrnutí

Ve sdělení FA dle IZ evid.č. FA/31050/2017 z 19.10.207 (návazně na bod. 7 sdělení evid.č. FA/14328/2017 z 15.9.2017) je uvedeno
(citace) "FA spolupracuje a sdílí informace s ČNB ... FA předává informace vyplývající z jeho informační povinnosti ČNB osobně při jednání s jejími představiteli. O ústních jednáních se nepořizuje písemný, zvukový ani obrazový záznam.

FA proto požadovanou informací ... nedisponuje."
Takto FA v rámci odvolání tazatele zdůvodňuje, že nemá informace o tom, co je obsahem jeho vlastních jednání, která se podle jeho vlastního vyjádření v rámci "spolupráce" s ČNB konají.
1. Jakého přesně typu/typů pojistných smluv uzavíraných ČP a.s. se týkal příslušný dotaz tazatele (tazatel není uveden)evidovaný pod evid.č. FA/22188/2017, na který FA odpovídal v bodě 7 výše uvedeného sdělení z 15.9.2017? Dotaz tazatele se týkal toho, nakolik FA informoval ČNB o vadách detekovaných v pojistných smlouvách uzavíraných ČP a.s. První odpověď FA z 15.9.2017 tazateli byla zjevně vyhýbavá (neurčitý pojem tzv. "sdílení informací" - odpověď nevylučuje/nepotvrzuje, že FA ČNB o vadách ve smlouvách ČP a.s. informoval).

2. Z jakého zákona (tj. konkrétního paragrafu) přesně vyplývá zmíněná "informační povinnost" FA vůči ČNB?

3. Na základě jakého zákona (tj. konkrétního paragrafu) lze mezi veřejnoprávními (správními) institucemi financovanými z veřejných prostředků předávat informace, aniž by o tom byl pořízen jakýkoli záznam?

4. Jsou tato jednání FA s ČNB oficiální (jsou tedy součástí práce FA) a je jejich konání vůbec nějak v Kanceláři FA evidováno?

5. Vede tato jednání přímo FA nebo jen pracovníci jeho Kanceláře (dle par. 12, odst. (7) zákona o FA)?

6. Který "útvar" (dle zveřejněného organizačního schématu ČNB - nikoli tedy konkrétní jméno pracovníka) se rozumí pod pojmem "představitel" ČNB?

7. Týkají se tyto informace předávané bez jakéhokoli záznamu konkrétních individuálních "živých" sporů ČP a.s.? (Podotýkám, že se těžko mohou týkat tzv. "zevšeobecnění" sporů již rozhodnutých, protože pravomocné nálezy FA ve sporech ČP a.s. existují dosud pouze 3).

8. Podle jakých ustanovení (prosím o uvedení konkrétních zákonných ustanovení) správního řádu, občanského soudního řádu (rozhodovací činnost FA má podle jeho vlastních sdělení do jisté míry povahu řízení soudního) a samotného zákona o FA je vůbec přípustné, aby FA (resp. jeho Kancelář) nedisponoval informacemi o tom, jaké informace v rámci svých jednání poskytuje třetím stranám? (Takto by přeci nebylo vůbec vyloučeno - nebylo by to vůbec nijak doložitelné - to, že se na úrovni FA jedná kdekoli s kýmkoli a sdělují se bez záznamu příp. důvěrné informace ze spisů. Patrně by to nějak kolidovalo s povinností mlčenlivosti, jak ve správním, tak soudním řízení - FA patrně v rámci svých externích jednání, byť třeba s ČNB, nemůže odkazovat na obecnou "svobodu projevu" dle Ústavy a Listiny.)

9. Oslovuje FA a/nebo pracovníci jeho Kanceláře ČNB jakožto právnickou osobu a/nebo osoby v pracovněprávním, resp. funkčním vztahu k ČNB v rámci řízení dle par. 12, odst. (9), resp. odst. (7) zákona o FA? Pokud ano, existují o této činnosti protokoly a jsou zakládány do spisů?

10. V kolika případech z jím řešených sporů FA oslovil osoby ad bod 9. výše sám v rámci aktivního opatřování důkazů dle par. 12 odst. (3) zákona o FA? Kolik těchto "oslovení" se týkalo sporů ČP a.s. v ŽP?

11. V kolika případech z jím řešených sporů FA oslovil jako příp. znalce jiné osoby (tedy mimo ČNB) sám v rámci aktivního opatřování důkazů dle par. 12 odst. (3) zákona o FA? Kolik těchto "oslovení" se týkalo sporů ČP a.s. v ŽP?
Ad sdělení FA evid.č. FA/13698/2017 z 5.9.2017
Zdůvodnění FA o odmítnutí žádosti považuji vzhledem ke konstrukci dotazu jako občan za neuspokojivé. Dotaz tazatele směřoval jedině a pouze k počtu případů (tedy ke zcela anonymní statistice), kdy byla ČP a.s. ze strany FA informována o vadě její pojistné smlouvy, nikoli tedy k samotné informaci ohledně existence předběžného právního názoru FA v rámci nějakého jednotlivého sporu. Dotaz nesměřoval k tomu, zda v nějakém konkrétním sporu již existuje "esenciální součást" činnosti arbitra.
Je evidentní, že FA musí své úkony v rámci řízení evidovat. Sdělení předběžného právního názoru je úkonem, ať již správním, tak "soudním". Směřuje dle vyjádření FA k řešení sporu. Veřejnost má nepochybně právo vědět, kolik úkonů FA v rámci své činnosti financované z veřejných prostředků FA učinil.

Proto také já důrazně požaduji ještě informace:

12. V kolika případech FA informoval v průběhu řízení klienta sdělením předběžného právního posouzení o tom, že v jeho smlouvě je "vada" (z toho konkrétně vada v podobě smluvně "neurčitého" stanovení plnění)? V kolika z těchto případů, kdy toto bylo sděleno klientovi, nebylo toto sděleno také instituci? Prosím o údaje za všechny pojišťovny ŽP celkem, a kolik z těchto případů se týká ČP a.s.

13. V kolika případech byl klientovi již sdělen předběžný právní názor FA, aniž by měl FA ještě k dispozici vyjádření instituce k návrhu klienta podanému k FA nebo dokonce ani jakékoli podklady zaslané v dané věci institucí?(Klient jako laik mohl podat podklady neúplné atd. - proto existují povinnosti FA stanovené v par. 12 zákona o FA.) Prosím o údaje za všechny pojišťovny ŽP celkem, a kolik z těchto případů se týká ČP a.s.

14. Podle jakých konkrétních ustanovení správního řádu, občanského soudního řádu a zákona o FA může FA vůbec tvořit (tedy po právoplatném zahájení řízení) nějaké předběžné právní posouzení, pokud má pouze údaje od jedné strany sporu? V soudním řízení se před tvořením "názoru" nepochybně "oslovují" obě strany sporu, ve správním řízení může být pochopitelně jednou ze stran sporu sám správní orgán - ve správním řízení před FA jsou ovšem vždy strany dvě.
Po přečtení veškerých sdělení dle IZ zveřejněných na stránkách FA považuji za téměř průkazné, že FA z nějakého důvodu instituci ČP a.s. nijak nesděluje, pokud v jejích smlouvách detekuje nějaké vady. Příp. informování ČNB (resp. jejímu prokázání) v této oblasti se FA vyhýbá. Je vidět, že nejsem první, kdo k nějakému obdobnému pocitu v rámci nějakého řízení směřuje. Žádám, aby tento můj dotaz byl kompletně zveřejněn v sekci IZ v rámci stránek FA.
Chci si v rámci IZ pochopitelně potvrdit/vyvrátit můj stávající názor:
ČP a.s. (soukromoprávní subjekt) není FA (tedy organizační složkou státu) nijak informována o tom, že jsou v jejích smlouvách orgánem s deklarovanou de fakto "soudní" pravomocí detekovány vady. Klient informován je, ale takovou smlouvu má již bohužel uzavřenou. ČP takto nijak "oficiálně neví", že stát shledává v jejím počínání nedostatky (třeba i zásadní), takže může vadné smlouvy takto nadále uzavírat, resp. likvidovat.

15. Pokud je o vadě pojistné smlouvy (smlouvu ovšem vždy konstruuje instituce) formou předběžného právního názoru informován pouze občan (a instituce zásadně ne), nemůže být cílem dosažení smíru. Jak má být instituce cíleně vedena ke smíru před FA, když jí FA ani nesdělí, že její smlouva obsahuje vady? Proč by měla instituce směřovat ke smíru, když je ze strany FA ponechána v pocitu, že je z její strany vše v pořádku?

Dokumenty ke stažení