V návaznosti na články v tisku a informace uvedené např. na webové stránce www.podvedeniklienti.cz sděluje Kancelář finančního arbitra následující.
Informace poskytované novináři i uveřejněné na uvedené webové stránce jsou zavádějící a jednostranné. Na pravou míru je proto potřeba uvést zejména informace o zahájení (bez zaručeného elektronického podpisu nebo datové schránky nelze zahájit řízení on-line) a průběhu řízení před finančním arbitrem, o přezkoumatelnosti rozhodnutí finančního arbitra soudem i o tom, že pokud se nechá spotřebitel v řízení zastoupit, nese náklady zastoupení sám, a to i v případě úspěchu ve sporu.
Finanční arbitr je jako orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu příslušný řešit spory mimo jiné ze životního pojištění. Sporem se finanční arbitr může zabývat pouze v řízení zahájeném na návrh spotřebitele a pro své rozhodnutí musí shromáždit dostatek podkladů, a to jak od navrhovatele, tak i instituce, proti které návrh směřuje nebo od třetích osob.
Primárním cílem finančního arbitra je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před finančním arbitrem je bezplatné a nevyžaduje se, aby byl spotřebitel právně zastoupen (náklady právního zastoupení se v řízení před finančním arbitrem nepřiznávají). Proto musí finanční arbitr posoudit spor zásadně podle právních předpisů a nemůže působit ve prospěch ani jedné strany sporu. Pokud se nepodaří vyřešit spor smírně, vydá finanční arbitr rozhodnutí, které může strana sporu, která s ním nebude souhlasit napadnout u soudu. Rozhodnutí finančního arbitra, kterým by neodůvodněně upřednostnil některou stranu sporu, by soud musel zrušit a velmi pravděpodobně neúspěšné straně sporu uložil náhradu nákladů soudního řízení.
Finanční arbitr v řízení postupuje podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“), a podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon o finančním arbitrovi jinak.
Návrh na zahájení řízení musí obsahovat
a) označení účastníků řízení (identifikační údaje navrhovatele a instituce, proti které návrh směřuje);
b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě (doklad o vyřízení, resp. zamítnutí reklamace, nebo v případě, že instituce v reklamační lhůtě nereagovala, doklad o podání reklamace, tj. text reklamace a doklad o jejím podání);
c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností (popis, v čem navrhovatel spatřuje předmět sporu mezi ním a institucí, co sporu předcházelo a jak probíhalo jeho řešení s institucí);
d) důkazní prostředky nebo označení důkazů
e) označení, čeho se navrhovatel domáhá (např. vrácení peněžních prostředků, náhrady škody, určení neplatnosti smlouvy nebo smluvního ujednání
f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu, anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu;
g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci;
h) datum a podpis navrhovatele.
Pro podání návrhu na zahájení řízení je možno využít formulář zveřejněný na internetových stránkách http://www.finarbitr.cz/cs/formulare.html. Návrh na zahájení řízení si můžete zpracovat i v aplikaci Návrh na zahájení řízení – Průvodce na http://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/pruvodce-podanim-navrhu.html. Vyplnění formuláře pouze na webové stránce nelze považovat za podání návrhu a je potřeba návrh na zahájení řízení podat některým z níže popsaných způsobů. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem je nutné podat písemně opatřený vlastnoručním podpisem, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky navrhovatele. Jiná forma, např. elektronické podání do emailové schránky bez zaručeného podpisu, je přípustná pouze při následném potvrzení návrhu ve lhůtě 5 dnů některým ze shora uvedených způsobů. K nepotvrzenému návrhu finanční arbitr nepřihlíží.
Dále jsou uvedeny podrobnější informace o finančním arbitrovi a řízení před ním; ve stručné podobě je lze najít i Finanční arbitr v 10 bodech uveřejněný na www.finarbitr.cz.
Každý účastník řízení (navrhovatel i instituce) nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů tlumočení, které nese instituce. Jinak se řízení před finančním arbitrem nezpoplatňuje. Finanční arbitr v řízení nemůže navrhovateli přiznat zejména náklady právního zastoupení navrhovatele.
Finanční arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem o finančním arbitrovi a zvláštními předpisy. Finanční arbitr je povinen postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a mohlo být vydáno objektivní rozhodnutí ve věci.
V řízení finanční arbitr proto vždy postupuje tak, že poté, co navrhovatel odstraní vady návrhu, které brání projednání sporu, vyzve finanční arbitr instituci, proti které návrh směřuje, aby se k návrhu vyjádřila a předložila potřebné podklady. Není vyloučeno, aby finanční arbitr v řízení vyzýval navrhovatele i instituci opakovaně nebo k doplnění předložených vyjádření nebo podkladů, případně aby vyzýval třetí instituce nebo osoby.
Finanční arbitr podklady průběžně posuzuje a tam, kde je to účelné a nárok navrhovatele oprávněný, projedná věc s navrhovatelem nebo institucí nebo oběma stranami sporu najednou tak, aby bylo dosaženo smírného řešení sporu.
Nelze-li v řízení smírného řešení dosáhnout, ať už z důvodů na straně navrhovatele nebo instituce, vydá finanční arbitr rozhodnutí ve věci. Vydání rozhodnutí předchází seznámení obou stran sporu se shromážděnými podklady, buď při nahlížení do spisu, nebo zasláním podkladů na vyžádání kterékoli strany sporu poštou, elektronickou poštou, případně datovou schránkou.
Vždy záleží na složitosti projednávaného sporu a součinnosti stran sporu nebo dožádaných osob. Složitost případu je potřeba posuzovat podle předmětu sporu a shromážděných podkladů (zejména smluvní dokumentace) s přihlédnutím k tvrzení jednotlivých stran sporu a jejich průkaznosti.
Pokud se finančnímu arbitrovi nepodaří dosáhnout smírného řešení sporu, rozhoduje rozhodnutím ve věci, konkrétně nálezem.
Proti nálezu finančního arbitra může kterákoli strana sporu písemně podat odůvodněné námitky. O námitkách rozhoduje znovu finanční arbitr. Rozhodnutí finančního arbitra o námitkách je konečné, tedy nelze se proti němu odvolat, a rozhodnutí nabývá právní moci.
Pravomocné rozhodnutí finančního arbitra je po uplynutí lhůty pro splnění uložené povinnosti v něm stanovené vykonatelné a má stejné účinky jako rozhodnutí soudu. Nesplní-li instituce dobrovolně povinnost, kterou jí finanční arbitr v rozhodnutí uložil, může navrhovatel podat návrh na výkon rozhodnutí.
Proti pravomocnému rozhodnutí finančního arbitra o námitkách může kterákoli strana sporu podat žalobu k věcně a místně příslušnému obecnému soudu o nahrazení rozhodnutí finančního arbitra rozhodnutím soudu podle části páté občanského soudního řádu. Účastníky řízení před soudem jsou pouze navrhovatel a instituce, kteří nesou náklady soudního řízení tak, jak určí soud.
Anonymizovaná pravomocná rozhodnutí, která finanční arbitr vydal v jednotlivých typech sporů, jsou zpřístupněna ve Sbírce rozhodnutí finančního arbitra na https://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/sbirka-rozhodnuti.html.
© 2024 Kancelář finančního arbitra | všechna práva vyhrazena